Automatická kresba

Uvádí se, že to, co vnímáme jako hmotný svět je pouze 10% z celku. Není důležité, jestli to číslo je přesné, i kdyby to bylo 50%, pořád je tu obrovské množství informací, skutečností, dějů, které jsou kolem nás, ale my je běžně nevnímáme. V Bibli se říká, “Jako v nebi, tak i na Zemi”. Nebo také, jak v makrokosmu, tak v mikrokosmu.

Každá jednotlivá buňka je vlastně takový svůj vesmír. A jak jsou v každé buňce uloženy veškeré informace o organismu, ke kterému patří, veškerá historie, tak i ve Vesmíru jsou tyto informace uloženy. A jsou tam uloženy pro to, abychom se, kdykoli potřebujeme něco vědět, mohli zeptat. Jako knihovna. Stačí otevřít knihu a číst….. Každý člověk toto může. Jenom jsme bohužel jako lidstvo ve stavu, kdy jsme těmto schopnostem většinou uzavření.

Záleží na každém, kam směřuje jeho vývoj, co považuje za důležité, čemu dává přednost, jaké jsou jeho myšlenky a následující činy. Napojením na tuto databanku tudíž můžeme zjistit informace o čemkoli. Záleží ovšem na spoustě okolností.

Každý z nás dostane informaci, je jen otázkou, odkud tato informace pochází. Běžně se uvádí, že záleží na našem duchovním a duševním vývoji, tedy stupni vývoje, čím výše (nebo dále) jsme došli, tím jsme schopni získávat pravdivější informace. Také ovšem záleží na tom, jak žijeme v současném životě a v neposlední řadě na momentálním rozpoložení.

Nabízí se zde otázka, jak tedy poznáme, odkud ten který diagnostik čerpá informace? V tomto případě hraje velkou roli instinkt a také náš přístup, co skutečně hledáme. Ne, o čem mluvíme, že hledáme, ale co je v nás, co vyzařujeme. A podle toho také najdeme “svého” diagnostika. Může to vypadat až nereálně, ale pokud bereme v potaz fakt, že náhody (ve smyslu události nahodilé, ničím neovlivněné) neexistují, že všechno se děje v důsledku příčiny a následku nebo také akce a reakce, je to nasnadě. Pokud budeme hledat co nejsnadnější a nejméně bolestivé řešení našeho problému, tak ho skutečně najdeme.